Závlahy Přerov nad Labem s.r.o.

Naše závlahová soustava se nachází na obou březích řeky Labe mezi Čelakovicemi a Kostomlaty nad Labem. Sídlo společnosti je v Přerově nad Labem. Jedná se o jednu z nejstarších závlahových soustav v České republice.

Začala se připravovat již v roce 1959 vypracováním studie „Závlahy zemědělských pozemků na Středním Labi“, vymezením celkových ploch k závlahám, řešením a zajišťováním vodního zdroje, celkovou koordinací a provázaností jednotlivých závlahových soustav a nakonec jejich celkovou koncepcí řešení.

Po tomto roce začala již konkrétní postupná investorská příprava jednotlivých souborů staveb. Autorem tohoto obřího projektu byl Hydropojekt Praha n.p., investorem Státní meliorační
správa v Praze n.p. a stavbu zrealizovaly Zemědělské stavby n.p.. Celá akce byla úspěšně završena kolaudací jednotlivých závlahových systémů.

Soustavy včetně roku kolaudace

  • Sedlčánky 1972
  • Přerov 1973
  • Semice 1973
  • Horka 1980
  • Zbudov 1983
  • Ostrá 1984
  • Hradištko 1990

Z uvedených časových údajů vyplývá, že celý soubor staveb závlah byl investorsky a koncepčně připravován, realizován a následně i provozován v jiných politických, ekonomických
a hospodářských podmínkách zemědělství našeho státu ve srovnání s podmínkami, které jsou v zájmovém území dnes. Tehdy zde hospodařila jednotná zemědělská družstva se zaměřením
zemědělské výroby a specializacemi na osevní postupy ranobramborářsko-zelinářské (16% obilovin), pícninářsko-řepařské (23 % obilovin) a obilnářské (52%). Je samozřejmé, že toto
zaměření se v současné době změnilo, protože požadavky trhu, vlastníků a nájemců zemědělské půdy jsou úplně jiné.

Soustava byla do roku 1996 majetkem státu a provozovatelem závlahové soustavy bylo Meliorační družstvo okresu Nymburk- středisko závlah Přerov nad Labem. Společnost
Závlahy Přerov nad Labem s.r.o vznikla 11.8.1997. Byla založena v rámci privatizace, odkupem od státu. Jejím účelem bylo zajištění bezproblémového provozu závlahové
soustavy,pro tehdy rozrůstající se zelinářskou výrobu v okolí Přerova nad Labem. Zakládajícími členy byly zemědělské podniky, které v tomto období hospodařily na
pozemcích dotčených závlahami.

Soustava zásobuje závlahovou vodou, z jižního břehu řeky Labe, ornou půdu v katastrálních územích obcí Čelakovice , Záluží u Čelakovic , Sedčánky , Císařská Kuchyně , Mochov , Přerov nad
Labem , Bříství , Starý Vestec , Vykáň , Kounice , Poříčany , Chrást , Velenka , Semice , Hradištko a Sadská. Na severním břehu řeky Labe se jedná o ornou půdu v katastrálních územích obcí Stará Lysá, Dvorce , Byšičky , Lysá nad Labem , Lysá nad Labem-Litol , Milovice , Ostrá , Ostrá-Šnepov a
Stratov.

Rozlohou patří mezi největší provozovanou soustavu ve střední části Polabí. Zavlažovaná plocha orné půdy se pohybuje okolo 6 500 ha.
Na jižní straně Labe se nachází 3 závlahové soustavy a to Sedlčánky, Přerov a Semice. Přerov a Semice byli navzájem propojeny už v původním projektu, protože společně zásobují
Pomocnou čerpací stanicí Horka a přilehlou závlahovou nádrž Horka, vodou. V roce 2005 k nim byla připojena soustava Sedlčánky. Na východ od Semic v okolí Hradišťka jsou ještě dvě
malé soustavy Hradišťko A s 52 ha a Hradišťko B s 170 ha orné půdy. Na severní straně Labe se nachází dvě samostatné závlahové soustavy a to Lysá nad Labem-
Zbudov se svojí Pomocnou čerpací stanicí Stará Lysá a Ostrá se svojí Pomocnou čerpací stanicí Lysá nad Labem-Šlechtitelka.

Co to je závlahová soustava?

Závlahová soustava je složitým stavebním a vodohospodářským dílem, skládá se z:

– odběrného objektu, který slouží k tomu, aby mohlo být odebíráno požadované množství vody z vodního toku s co největší spolehlivostí. Je umístěn ve břehu Labe a lícuje s břehovou
úpravou koryta řeky. Konstrukčně jsou objekty řešeny jako železobetonové žlaby se svislými stěnami a kónickým rozšířením směrem do řeky. Ochranu odběrného objektu před
naplaveninami zajišťují česle a norné stěny. Z odběrného objektu je voda vedena přívodním gravitačním ocelovým potrubím Js800 do sací jímky čerpací stanice.

-čerpací stanice závlahové vody – slouží k dodávce závlahové vody do závlahové soustavy, v závislosti na odběru vody zemědělci. Jedna plně automatizovaná ČS dokáže pokrýt spotřebu
závlahové vody v rozmezí 20-550 litrů za vteřinu.

Je osazena v závislosti na provedení ČS:

  • 3-4 kusy čerpadel Sigma 300-CVAV o příkonu 160kW a výkonu 125 l/s při 8 barech tlaku.
  • 1-2 kusy čerpadel Sigma 150-CVAV o příkonu 110kW a výkonu 90 l/s při 8 barech tlaku.
  • 1-2 kusy čerpadel Sigma 150-CVEV o příkonu 55kW a výkonu 45 l/s při 8 barech tlaku.

Tyto vertikální čerpadla jsou upevněna ve stropě nad sací jímkou, a pod vodou je pouze hydraulická
část čerpadla se sacím košem. Odtud putuje závlahová voda do sběrného ocelového potrubí Js500,
které je napojeno na závlahovou soustavu.

-pomocné čerpací stanice závlahové vody – slouží ke zvyšování tlaku závlahové vody v závislosti na odběru vody zemědělci. Jedna plně automatizovaná PČS dokáže pokrýt spotřebu
závlahové vody v rozmezí 0-150 litrů za vteřinu. PČS jsou umístěny ve vzdálenosti 5,3-7,3 km od své mateřské ČS na Labi, a pouze zvyšují tlak a průtok vody, určené pro zalévání výše nebo
dále položených pozemků.
Automatický chod všech čerpacích stanice i pomocných, zajišťuje PLCmodul s programem. Naměřené hodnoty (skutečná poloha armatur, průtoky, tlaky, hladina) je možné odečíst z
displeje, který je součástí PLC a nebo jsou přeneseny radiomodemem pro komunikaci na dispečink do sídla firmy. Zde se nejen shromažďují a archivují údaje ze všech našich 7
čerpacích stanic a 3 pomocných čerpacích stanic, ale tento systém nám umožňuje i dálkové ovládání všech čerpacích stanic.
Každá čerpací a pomocná čerpací stanice závlahové vody je napájena ze sítě vysokého napětí 22 kV a má svou samostatnou elektrickou přípojku včetně transformátoru, které jsou ve
vlastnictví naší společnosti.

-hlavní (páteřní) řád – je svařený z ocelového potrubí Js500-700 a nebo položeny z osinkocementového potrubí Js500. Jsou na něj postupně napojeny řády vedlejší (větve)
Vedlejší větve jsou z osinkocementového potrubí Js150-Js400. Celkem máme v zemi položeno 200,6 km potrubí, z toho je 15 km ocelového potrubí a zbytek připadá na osinkocement. Na celé soustavě se nachází cca 3000 hydrantů, které slouží pro připojení zavlažovacích postřikovačů. V nejnižším místě vedení závlahového potrubí slouží hydranty také jako kalníky pro odkalení potrubí. Na nejvyšším místě vedení závlahového potrubí slouží hydranty také jako vzdušníky pro odvzdušnění potrubí. Hydranty jsou chráněny proti mechanickému poškození betonovými skružemi.

-katodová ochrana hlavních ocelových řádů – k efektivní protikorozní ochraně hlavních řádů soustav Sedlčánky, Přerov nad Labem a Semice slouží katodová ochrana.
U ochrany závlahového potrubí se používá katodová ochrana vnějším zdrojem proudu. Je založena na funkci transformátoru umístěného mimo chráněnou konstrukci, který vyrábí
požadovaný elektrický proud. Kladný pól se připojí na anodu, kterou tvoří ocelová trubka 219/6, zakopaná v dobře vodivé zemině, například podél strouhy a obsypaná bentonitem.
Záporný pól se připojí k příslušnému ocelovému potrubí, který vyžaduje ochranu.

-závlahová vodní nádrž Horka – zásobní nádrž se nachází na návrší Horka asi 2 km severovýchodně od obce Kounice v nadmořské výšce 242-244 m.n.m. Vzhledem k malému
sklonu terénu byla navržena nádrž čtvercového půdorysu o rozměrech dna 46x46m. Při maximálním naplnění nádrže je objem vody 18.800m3 a rozměry vodní hladiny 75x75m.
V případech, kdy zemědělci nezalévají, není nutné soustavu udržovat pod tlakem. Jedná se o noční dobu, čas výseče distributora elektřiny a nebo při dostatečných srážkách. V těchto
případech slouží závlahová nádrž Horka jako nádrž gravitační, a udržuje soustavu Sedlčánky, Přerov nad Labem a Semice neustále zavodněnou.
Soustavy Hradišťko A a Hradišťko B se neudržují nepřetržitě pod tlakem, ale pouštějí se individuelně podle potřeb zemědělců.

Ostatní soustavy se doplňují klidovými čerpadly ze svých čerpacích stanic, a to nonstop 24 hodin, po celou dobu závlahové sezony.

-komunikace – k zabezpečení přístupu k čerpacím stanicím a nádrži byli v době výstavby soustav vybudovány nové nebo upraveny staré příjezdové komunikace. Vždy byla dodržena
minimální šířka vozovky 3,5 m. Komunikace navazují na silniční sít a z větší části slouží zemědělskému a veřejnému provozu. Majiteli komunikací jsou v současné době příslušné
místní obecní úřady.

-Provozní středisko a sídlo firmy – je umístěno v Přerové nad Labem. Má jednopodlažní provozní budovu 9,6x26m se třemi kancelářemi, dispečerskou místností, sociálním
zařízením, skladem elektrických součástí závlahy a dvěmi velkými garážemi. Další budovou 9x35m v areálu je dílna, ve které se nachází sklad, šatna, WC, umývárna, a zasedací
místnost s vlastním vchodem. Dále se v areálu nachází budova skladu závlahových náhradních dílů 8x14m a budova se třemi samostatnými garážemi 7x11m.